Žluté zbarvení u flatů

20m

Vzhledem k tomu, že se ve světě i u nás objevují takzvaní žlutí fleti, což je nestandardní barva, je kolem této barevné varianty řada nejasností, od podezření na křížení s jinými plemeny po vyzdvihování lepších zdravotních parametrů této barevné varianty.

Barva je u FCR podmíněna geneticky. Genetický základ je stejný, jako u labradorů. Za barvu odpovídají dva geny. Oba geny mají jednoduchou dominanci, takže se vždy prosadí dominantní varianta.

Co to znamená? Štěně dědí po jednom genu od každého rodiče. Pro každý znak jednoduše dědičných znaků má tedy každý jedinec pár genů, jeden od matky a jeden od otce. Gen může být dominantní (dá se zjednodušeně říci silnější), který se značí velkým písmenem, nebo recesivní (slabší), značený stejným, ale malým písmenem. Pokud je při jednoduché dominanci pár genů stejný (např. pro barvu srsti BB pro černou nebo bb pro hnědou) je výsledek jasný. Pokud je pár genů odlišný (takzvaný heterozygot) převáží dominantní gen (takže pes Bb bude černý a bude nosič vlohy pro hnědou barvu a polovina potomstva zdědí od tohoto rodiče gen pro černou barvu – gen B, polovina zdědí gen pro hnědou barvu – gen b).

Gen B/b je u fletů, podobně jako u labradorů, zodpovědný za černou nebo hnědou barvu. Černý jedinec může být dominantně homozygotní (BB), nebo heterozygotní (Bb) nositel hnědé vlohy. Na exteriéru psa se to nepozná. Homozygotní (BB) jedinec nikdy nedá hnědé štěně. Hnědý jedinec má vždy geny recesivní (bb) a jeho potomci s černým jedincem mohou být černí nebo hnědí. Pokud se spojí černý pes s genotypem BB a hnědý s genotypem bb, budou potomci vždy černí Bb a budou nositeli hnědého genu. Spojení dvou hnědých (bb) jedinců se obecně nedoporučuje, protože dochází k úbytku pigmentace. Genetické vysvětlení tohoto jevu neznám, ale je pozorován u více plemen se stejným typem dědičnosti barvy srsti (např. u dalmatinů).

Gen B/b je tedy zodpovědný za hnědou nebo černou barvu srsti, což jsou barvy standardní. Jak do toho spadá žlutá barva?

Za žluté zbarvení srsti je zodpovědný gen E/e takzvaný „zesvětlující gen“, neboli gen pro světlou barvu. Oba geny (B/b a E/e) jsou na sobě nezávislé. Dědičnost zesvětlujícího genu podléhá stejným pravidlům, jako dědičnost černé a hnědé barvy. To znamená, že všichni nositelé kombinace EE nebo Ee budou tmaví (černí nebo hnědí) a pouze nositelé kombinace ee budou světlí (žlutí) bez ohledu na barevný základ, daný genem B/b. Pro názornost jsou všechny kombinace včetně výsledné barvy srsti uvedeny v tabulce. Mezi žlutými bude jediný rozdíl v tom, že jedinci bbee (obě varianty recesivní) budou mít žlutou srst a hnědý pigment nosu, protože jde o zesvětlení hnědého psa. Jedinci BBee a Bbee budou mít černý pigment nosu, protože jde o zesvětlení černého psa.

 

gen BB Bb bb
EE černý černý hnědý
Ee černý černý hnědý
ee žlutý (černý nos) žlutý (černý nos) žlutý (hnědý nos)

 

U fletů je žlutá barva nestandardní a nežádoucí. Proto jsou z chovu žlutá štěňata vylučována a frekvence genu v populaci je nízká. To je i důvod, proč je narození štěňat s touto barvou vzácné. Vzhledem k tomu, že je dědičnost světlé barvy recesivní, musí oba standardně zbarvení rodiče být nosiči zesvětlujícího, žlutého genu (genotyp Ee). Z hlediska chovu je samozřejmě možné používat heterozygotní rodiče, ale není doporučené opakovat spojení rodičů, u nichž se ví o přítomnosti žlutého genu. Rodiče, po kterých se vyskytlo v odchovu žluté štěně, jsou přenašeči recesivního genu e pro žlutou barvu a u těchto linií by měla být věnována zvýšená pozornost výběru partnera pokud možno z nezatížené linie. V zahraničí je možnost genetického vyšetření (inzerovaná cena 85 USD), u nás o této možnosti nevím.

Na gen pro žlutou barvu není vázáno žádné jiné dědičné onemocnění. Proto není důvod žlutá štěňata utrácet. Na druhé straně jde o nežádoucí barvu, takže není důvod tuto raritu šířit. Pokud dávají chovatelské kluby doporučení ohledně prodeje štěňat, navrhují, aby se štěňata prodávala jako nechovná s vylučující vadou. Samozřejmě se s tímto omezením vystavují i průkazy původu.

Odchov žlutých FCR není ani chovatelské pochybení, ani přednost. Jde o dědičnost znaku, který je v plemeni vzácně přítomen, ale je považován za nežádoucí. U plemene labrador, které má s fletem společné předky,  je dědičnost žluté barvy podmíněna stejnými geny.

Zdroj: Chovatelská stanice Tercius – http://www.chstercius.cz/