Účastníci canisterapie

Účastníci canisterapie

Celá řada subjektů se účastní canisterapie buď přímo, nebo nepřímo. Účastníky jsou chovatel psa, majitel psa, canisterapeutický pes, specialisti v pomáhajících profesích, klient, zdravotně sociální instituce, rodina nebo jiné prostředí klienta, organizace terapeutického týmu a veterinární lékař. V některých případech je účastníkem canisterapie také dobrovolník. Účastníci musí vzájemně spolupracovat, aby realizovali proces canisterapie. Přítomnost všech členů není potřebná, důležité jsou vzájemné porady a konzultace. (Tichá, 2007)

Canisterapeuté jsou lidé, kteří ve svém volném čase navštěvují různá zařízení, kde jsou děti nebo dospělí. (Canisterapie, online)

Canisterapie se také může zúčastnit dobrovolník, který sice nevlastní psa, ale canisterapie ho zajímá. Věnuje se hlavně klientům a podílí se na vymýšlení
a realizaci vykonávaných aktivit. (Tichá, 2007)

Canisterapie se může účastnit také rodina klienta. Vznikají společně prožité příjemné chvíle a zážitky, objevuje se spontánní komunikace, která může obnovit narušené vztahy v rodině. Rodiče se canisterapie účastní hlavně u dětí, protože rodiče musí s canisterapií souhlasit. (Tichá, 2007)

Průběh a organizace canisterapie

Canisterapie by měla probíhat v srdečné a vřelé atmosféře. Klienti i psy by se měli na své setkání těšit. Každé setkání musí být zahájeno přátelským přivítáním. (Psí léčitelé, online)

Canisterapii vede canisterapeut, který spolupracuje se zařízením, kam dochází. (Co je to canisterapie, 2008-2010, online)

Před prvním kontaktem je důležité splnit základní podmínky. Canisterapeutický tým se musí připravit na práci a mít osvědčení. Musí plnit pravidla pro praktikování canisterapie. Před prvním kontaktem by měly být vyjasněné stěžejní oblasti. Všichni mají svá očekávání a představy, podmínky
a možnosti, které potřeba domluvit. Musí se vyjasnit praktické podmínky, dopady
a požadavky. Je potřeba určit prostory pro canisterapii, časové možnosti, pravidla na nakonec vybrat vhodné klienty. Sepisuje se smlouva o praktikování canisterapie, ve které musí být zapsána pravidla canisterapie, kdo je odpovědný za psa, mlčenlivost psovoda atd. Zařízení musí vybrat kontaktní osobu, která vyřizuje organizační záležitosti. Psovodovi musí být podány základní informace o klientech, jaké mají postižení, problémy v chování, vztah k lidem a zvířatům a na co se má canisterapie zaměřit. Důležitá je spolupráce s odborníky a rodiči. (Tichá, 2007)

Před každou návštěvou musí být připravený program návštěvy. Klient se musí naladit. Také pes se musí připravit. Musí být očištěný a vyvenčený. První návštěva je specifická, je zaměřena hlavně na seznámení týmu s klienty a navázání kontaktu. Důležitá je vhodná komunikace a připravit se na stav, že se bude klient psa bát, nebude mít o něj zájem anebo naopak bude projevovat nadměrný zájem
o psa. Mezi týmem a klienty musí vzniknout pravidla, jak se budou k psovi chovat. Délka návštěvy záleží na okolnostech. Po ukončení kontaktu by měl canisterapeut konzultovat s odborníkem průběh návštěvy, který se canisterapie také účastní. Canisterapeut musí zaznamenat průběh návštěvy a zdokumentovat veškeré zvláštnosti a úspěchy kontaktu. (Tichá, 2007)

Canisterapie je pro psa velmi náročná a vyčerpávající. Neměla by trvat až do úplného vyčerpání psa. Také by mu nemělo být záměrně ubližováno. Pokud se tyto podmínky splňují, tak psovi působí kontakt s klienty radost. (Co je canisterapie, 2008-2010, online)

Klienti canisterapie

Canisterapie se může aplikovat u jedinců s tělesným, mentálním
a smyslovým postižením. U klientů v rehabilitaci nebo nemocných. Může se využívat u jedinců s poruchou autistického spektra. Věk klientů není důležitý, canisterapie se může využívat jak u kojenců, tak u seniorů v nejrůznějších prostředích. Mezi klienty canisterapie se počítají také lidé, kteří jsou zcela zdraví, ale ocitli se v nepříznivé životní situaci. (Léčebné účinky canisterapie, 2009, online)

Klienta nemůžeme nijak nutit do spolupráce při canisterapii. Musíme počítat s jeho strachem, který v něm může pes vyvolat. Buď klient, nebo jeho zákonný zástupce musí souhlasit. Při samotné canisterapii musíme brát v úvahu, že každý klient je individuální a má jiné potřeby, ke každému klientovi přistupujeme specificky. Co platí u jednoho klienta, neznamená, že to bude vyhovovat i dalším. (Tichá, 2007)